Láska

Ona, malá čarodějka
zas přišla jednou mezi nás
usmála se na člověka
co potřeboval jen trochu čas.

Napsala symfonii
možná přesně pro nás dva
tu srdcervoucí melodii
nám jednou zazpívá.

Přichází tiše po schodech
do vínku nám cosi přát
vyrazila mi dech
proto teď ani nezvládám
verše tu psát.

Tvůj tichý pozdrav
jako by zlehka řekla právě ona
a přeťala epitaf
co začala jsem psát zvolna.

A úsměv tvůj
dává mi sílu zase věřit v ní
tak prosím chvíli stůj
už nikdy naše míjení.

Už nejsi chladný princ
když mě tiše zdravíš
tak neříkej již nic
ať mě neprobudíš.

Protože já už zase sním
o tvých polibcích
protože já už zase věřím
v symfonii v klávesnicích
lásky.