Prostá

dvě bílé věty uprostřed talíře na mě trčí
se slovy "co to děláš ty bláhová"
mají tvoje temné duté oči
topím se jsem už taková

a nemůžu jinak než jim odpovědět
a omlouvat se a vymlouvat
a čekat až mi samy dají vědět
kam se hnout, jak se zachovat

a ony mlčí, bílou mlhu v sobě
co zakryla mi oči rukou tvojí
to kvůli tobě, jen kvůli tobě
přijímala bych pod obojí

tvé tělo i krev
můj pane