Osamělá Středa

Osamělá Středa

Sedl jsem si z soumraku na náměstí,
Tam, kde mě potkalo Osudové štěstí.
Pod mojí oblíbenou věží,
Tam, kde hodiny rychle běží…

Hledím na oblohu, mráčky plují,
Vidím v nich siluetu tvojí…
Sluníčko postupuje na západ-
A v dálce postupně se smrákat.
(Začínám pomalinku strádat)!

Chlapci či Muži, Dívky či Ženy-
Tvoří milující a šťastné páry…
Není to tak dlouho, co byli ještě dětmi,
Vodí se za ručičky v letním dešti…

Zvedl jsem se zpozvolna-
Lákala mě potichu tma…
Noha nohu mine..
Cesta ulicemi se line,
Někdy jen tak chodím,
Když po nocích bdím.

Slunce ještě svítilo-
Na horizontu zářilo,
Za korunami stromů pomalinku mizelo-
Mně jistě s Láskou slíbilo..

Až se nakonec úplně ztratilo-
Aby samotné tam zemřelo,
A zítra se opět narodilo,…
Hluboce se ještě zamyslelo.

Světla v dálce sbíhají se-
Světlo do temnoty vnese se.
Tma otevře náruč svou…(temnou)
Nezvládla bych to s pomocí tvou!

Paprsky běží rychle tam a zpět-
Osvětlují celý černý svět…
Miliony barev vznikají a zanikají,
To, když jeden za druhým stojí…

A někdy se potkají-
Pak se krásně zdvojí…
Nakonec se navždy spojí-
V teplém náručí Tvojí….
……………………………Lásky…
…(Tak to tady stojí)……………..

„Dnes se mi zdál sen, sen ve kterém Lidé nebojovali mezi sebou, ale bojovali za Pravdu a Lásku“ Michal Paluska