Pevně rozhodnutá

Až zase jednou zazní sněhu hlas
pošeptám ti znova:"Zapomeň na ten čas"
kdy ještě naše "láska" žila
a v srdích našich uchována byla.

Neb co má začátek má i konec svůj
nezměníš pravidla i kdybys chtěl
ač je těžké říct si "nebojuj"
je to to jediné, co udělat bys měl.

Vzpomínky ushasli v novějších dobách
slzy se ztratily v minulých zlobách
Náš čas už kráčí sám dál a dál
zeptejme se spolu:"Vážně za to stál?"

Je to snad hřích přestat milovat?
Není správné nekonečnost slibovat.
Nebyl nikdo kdo žil by stále bez zklamání
a tak ti to promíjím,tohle je život,už žádné lhaní.

Nebudu ti vyčítat, že o jinou si stál
nebudu ti vyčítat, že říci mi to - moc ses bál
Tak proč se chceš vrátit, snad jsem ti chyběla?
Raději jsem si s tebou, začínat neměla.

A slibuji, že nevrátím zpět vzpomínky co tížily!
Klamal jsi,lhal a to se počítá,
když slzy noc co noc po tváři se mi plížily.
Jak jen to říci mám? Jsi prostě necita!