Náhrdelník

Jako perly na nit navlékám myšlenky
touha po jejím půvabu čarotemném
obdivujíce i na sklenici otisk od rtěnky
tak moc toužím viset na krku přenádherném

Snad možná chci jen zůstat u pouhého snění
snít,toužit a sledovat jak se touha mění
ochabne,nabyde,uvadne,zešílí.....?
tak nejistě vzrušující nevědění

Buď zazářím a prudce vzhůru vzroste moje cena
neb nit se přetrhne já rozkutálím se do ztracena