Trocha porozumění...

Má se to stát, tak ať se to stane,
nesmíš mě brzdit, nemám už čas.
nedám už nadále na řeči plané,
Na zdání klamoucí mých snových krás.

Můžeš mi pustit dlaň? Díky, to udýchám.
Poslouchej, uslyšíš tlukot mých srdcí.
Jak horský pramínek pomalu usychám,
všichni mi rozumí, jenom ne kluci.