Hrách labyrintu

Ztrácím se ve tvém labyrintu,
musí mít všechno svou pointu?
Všechno mě to fascinuje,
co tobě tolik ubližuje.

Miluju Tě a nenávidím
jistým lidem to závidím.
Proč není všechno jak z pohádek?
Proč nemám v hlavě pořádek?

Všichni se ztrácí v tom labyrintu,
není cesty zpět.
Máš pistoli, já mám flintu
zastřelíš mě teď?

Nůž funguje jako lék,
nedá se tomu uvěřit,
normální člověk ve svém nitru
by se té možnosti lek.

Kolem tebe jenom hory,
chci zastrašit ty netvory.
Už nemusím přebírat hrách,
bydlíš v něm, je to tak.

Miluju a nenávidím
ten pocit, ten strašný strach
nikomu ale nezávidím,
kdo nechutnal tenhle hrách.