JAK? PROČ?

Jak kůl v plotě,
čekala jsem před tou žlutou budovou.
Smutnila a přemýšlela,
s jakou přijdeš výmluvou.

Patnáct minut čekala jsem,
nakonec jsem to vzdala.
A když už jsem odcházela,
tebe jsem uviděla.

Neviděls mě, naštěstí
neboť jsem se schovala.
Ublížils mi, já křičím,
jelikož jsem Tě chtěla.

Nad výmluvou nepřemýšlels,
řekls: „Já jsem zapomněl!“
Na to, že jsi mi ublížil,
vůbec jsi nepomyslel.

Teď už mlčíš, nevnímáš mě
a já stále brečím
Když mě potkáš, já se držím
a ty oči odvracíš.

Nevím proč mě neposloucháš,
nevím co jsem provedla.
Proč se na mě nepodíváš,
já jsem Tě nepodvedla.

Ptala jsem se mnohokrát:
Co jsem ti udělala?
Odešel jsi tolikrát,
dokud jsem nenapsala:

Mám jen jednu otázku,
ta jest: Co jsem Ti udělala?
Měla jsem srdce pro lásku,
teď vím, že jsem tě přecenila.

Všichni tvrdí: Musíš jíti dál,
však jak, když stojíš opodál?