Měkké vločky doteků....
Měkké vločky doteků....
a zbytkem tepla,
co tiše odchází
přes kůži mou
Uniká sycení
milostnou hrou
Ranní svítání
v záclonách vetkané
... voní...
*
Částečky vzdechů
po procházce Tvým já
jak po mechu
A v očích jiskření
z odlesku Tvých žárovek
co padly mi do dlaní
A jako měkké vločky
sypou v krůpějích tání
Přes cedník duše
Něžné
dotekům se
vzdání...
Komentáře (16)
Komentujících (16)
Doporučit
Tisk
Jen to pomyšlení s kterým dokážes čtenáře vtáhnout do děje a prožit to .-) dává básní váhu.-),
29.01.2009 10:44:00 | leafe
... tak ta se mi moc líbí i když cítím v ní určitý smutek a nebo ještě lépe nenaplnění nějakého určitého citu.
Moc krásná básenka a hlavně pocitová a moc se mi líbí , jako všechny od tebe ...Jirka
03.01.2009 08:57:00 | kavec
Něžné doteků vzdání
od večera do svítání.
A v tom podkrovním bytě
Ti večer šeptám zas: lásko chci tě.
Pak na okenní římse dva holoubci usedli...
Zkrátka umíš...
29.12.2008 20:25:00 | Paulín
Nádherná, nežná, procítěná...ST!
28.12.2008 15:58:00 | JaniHani
Ta vůně z polštáře časem odvane
však z lásky otisk dotyku-
ten v duši nadlouho zůstane.
28.12.2008 09:26:00 | s.e.n
Labutěnko, Tvá básenka je něžnost sama, stejně jako Tvoja duše... obsah je citlivý, krásně myšlenkový.ST!
27.12.2008 21:25:00 | NikitaNikaT.