Anotace: Nikdy nejsme méně chráněni před utrpením, než když milujeme, nikdy bezbranněji nešťastni, než když ztratíme milovaný objekt nebo jeho lásku. ... (Sigmund Freud)
Já uvětvena...tyhle oči,tenhle pohled ale člověk pozná až PO....Když to cloumá,tak si tyhle věci nepřiznám,ale ted..do slova a do puntíku....
Legendární tečka:-)díííky,je bezva,že všechny ty myšlenky,které nám ulítnou,umí zachytit někdo jiný....
třeba do čajového sítka...
13.01.2009 01:01:00 | zvířenka
Pro mne velmi cenná.
Našla jsem v ní radu,nebo příklad,který zrovna moc potřebuji. Dík!
10.01.2009 11:12:00 | s.e.n
Jo..., také to tak cítím, nádherná básenka:)
29.12.2008 20:03:00 | kaja k
Lehce mi to vyznělo jako mraziv láska, velká láska, ale také s bolestí... možno to chápu špatno... ale někdy milujeme a vzdáváme se tolika věcí, že když se občas pozastavíme a uvědomíme sito... člověk by snad ani nevěřil...
29.12.2008 15:53:00 | NikitaNikaT.
.
neboj se, Caracol,
nezmění Ti jméno,
jeho dotyk jen převrátí
tvé jediné písmeno
ze starosti bude stálost
a za vrásku přijmeš v lásku
vše, co je dosud jen klásné.
Dlžím vám parce.
.
29.12.2008 01:05:00 | a_tao