Věda

Voda v řece
teče dále,
v mém srdci
smutek stále.

Chybí mi tvé
políbení,
chybí mi tvé
objetí
jsem jak člověk
v těžké nouzi,
jako člověk
v zajetí.

V duši mojí
dlouhý pláč,
proč je láska?
Proč, proč, nač?

Kdo vymyslel
tuhle vědu?
Kdo mi život
zpackal s ní?
Odpověď však
není snadná,
je tu nutné
bádání.

Konec konců
světa zbor
bude ze mě
vědátor.

Najdu léky
na tu nemoc
nazývanou láska,
jednou tohle
musí skončit
jako vymotaná páska ...