Anotace: Osobě které jsem ublížil ,která ve mě probudila po dlouhé době samoty něco velice cenného ...
Marísku...víme o sobě strašně moc, a proto víš, že i když nejsem s tebou....miluji tě,ale nemůžu s tebou žít.A proč ne, to ti asi nedokáži vysvětlit.snad, že když jsem s tebou, cítím strašnou citovou tíhu, špatně se mi dýchá a nejsem to zcela já...asi to zní teď divně.Necítím se svobodná, ale jako věz. Mari....přej mi štěstí jinde, jako přeji já tobě....s láskou tvá Veri
08.01.2009 09:11:00 | Veríssek
Je to krásná, lehce emoční báseň... ubližit je někdy tak snadné a rychlé... člověka ztratíme v jednej vteřině. Ovšem získat jej zpět... je téměř nemožné, láska někdy mocka bolí. Tož já Ti moc a moc přeji, aby Ti bylo odpuštěno. Naděje umírá poslední. Důležité je, žes´ na to všecko přišel... někdo na to nepřinde celý život. Přeji obou srdíček uzdravení, lásky znovu navrácení... znám to a mocka dobře... ovšem, u mě to bylo ublížení omylné, vlastně k ničemu nedošlo... ale to vysvětlování a přesvědčování, přísahy... moc to bolelo...
07.01.2009 07:26:00 | NikitaNikaT.