Měsíc

Včera mi zpíval půlměsíc
tekoucí baladu rána,
já bála se o dost víc,
když na větev sedla vrána.

V černém fraku všeho snění
tikaly hřmotně hodiny,
já blízko sobě oblouznění
procpala oknem peřiny.

Lezla dolů světlem stěnou
běžela trávou zarosenou,
kol všeho bytí.

Vrána mě krutě klovala,
však já cíl svůj dohnala,
pro mě zas svítí.