Neopětovaný cit

K snídani smutek,
K večeři trápení,
Umírám v bolesti,
V srdci mám zatmění.

Neopětovaný cit,
Jak červ pod zemí toužím hnít –
A nevědět, co cítí mé srdce,
Které bije pro něj prudce.

Proč sama sobě nalhávám,
Že zvládám, že jsem nad věcí,
Nedokážu se citů vzdát,
Ač jednostranné jsou –
A jak mu jen své srdce dát,
Když city zakryté jsou tmou.?

Já toužím milovat jen jednoho –
Cítím však, že jsem v tom sama,
Je mi s Tebou nádherně –
Proč nemůžu být jen Tvá dáma
A s Tebou splynout v jedno srdce,
Pouze v jedno tělo –
Milovat Tě – tak moc to chci,
Líbat Tvoje čelo.

Tvé vlasy – vzrušuje mě,
Když se letmo dotýkají,
Vše, co mám, já chci Ti dát …
Naše srdce, když se stýkají…

Já Tě chci!

A moc Tě chci!

Ty to víš a dál mě ničíš,
Cítím dobře,
Jak ve své duši,
Že hledáš víc –
Stále křičíš.