Kouzelná....

Copak se mnou to dělá?
Opouští mě můza...
kromě běd a nářků sténá.
Oklamaná tváří bezbranných slov,
dluží mi den...
Drahocenná jako bezcenný kov.
Toužebně sténá v zajetí deprese,
klopýtá ven...
kudlanka se známkou regrese.
Měsíc pohasnul před soumrakem žal,
sazená v duši...
v mém srdci objevil se bludný kal.
Propouští mě růžičku zbědovanou,
z ubohých spárů...
řečí těla jeho oklamanou.
Sešel už z cesty,
v pekle vítaný...
kde vrážíš mu lest ty.