Vyznání se

Uznávám,
dělala jsem hodně chyb.
Každou noc se proklínám,
chtěla bych je napravit.

Ty ani já,
nejsme bez viny.
Denně přemýšlím,
hodiny a hodiny.

Lásko věř mi,
nikdy jsem Tě nechtěla ztratit.
Proč jen,
jsem nás nechala se trápit?

Proklínám sebe,
že šanci nedala jsem nám.
Na ten den,
neustále vzpomínám.

Ty s růžemi,
jsi pod mým oknem stál.
Ptal ses,
zda můžeš jít dál.

I přes to,
já šanci nám nedala.
Jen naději,
i tu jsem pak podupala.

Proč,
jsem se Tě lásko vzdala?
Když,
jsem Tě milovat nepřestala.

Přála bych si,
napravit chyby.
Nejsou to,
jen plané sliby.

Chtěla bych,
nějakou naději mít.
Aspoň něco,
pro co žít.

Říká se,
že naděje umírá poslední.
Doufám,
že jí ještě zbývá několik dní.

Bez tebe lásko,
nic pro mě nemá smysl.
Bolestí otupělá,
je teď moje mysl.

Každý den,
se pro naši lásku trápím.
V slzách a smutku,
víc a víc se utápím.

Nevím,
jak přijmeš mé vyznání.
Miluji Tě lásko,
nechci pro nás už další zklamání.