odešla si!!

Průtrž mračen je v očích mých,
hlas tvé lásky náhle ztich.
Od slz promoklé mám peřiny
to všechno hezké je už pryč,
plamen zhasl během vteřiny,
kam poděl se ten velký chtíč.
Kam zmizel ten jasný plamen?
Pln žalu ptám se sám sebe,
Během chvíle srdce jako kámen,
ta vroucí láska už jen zebe.
Odešlas tiše tam někam pryč,
zplna hrdla řekl jsem si "křič".
Neslyšelas bylas už v dálce,
nechalas mě na pospas té strašné válce.
Té válce s osudem a velkým žalem
odsoudilas mě, a jakým právem?
Brodím se teď jen vzpomínkami,
odešlas mě, a kam neřekla mi...
Přemýšlím, zda je to mou vinou,
dal jsem ti lásku a tys šla za jinou.
Dal jsem ti srdce úplně celé
a ty teď z lehka poslalas mě do ......
(samoty)