Quatre

***

Když X je hřmícím nekonečnem
v saténových souhvězdích,
a Labuť protnutá ve věčném
oparu ze slov na zdích,
co vyrytě se drží za ruce,
za oknem chce mi kvést.
Když město zatančí s paprsky na opuce.
A konečky kolemjdoucích cest
padají za oceány a moři.
Pak tu jsi Ty. Spi na růžích, spící rte.
Šeptej hvězdám-do tmy zašvitoří,
jak je láska šeptavá. Muerte
s životem... On y va!
Polož mi ústa do dlaní...