Empatie

Vídám mrtvá těla zsinalá bolestí,
sápou se jeden přes druhého
v černé řece plné neřestí
jak silná je duše když jde do tuhého?

Uprostřed temná skála se trčí
a na ní sedí ta
co je už prázdná a nic ji nerozbrečí
ani naděje ji nespoutá

Jejich bělmé oči na ni hledí
a chtějí ji stáhnout k sobě
do světa kde prázdnotu jedí
v trvale šedivé podobě

Ač ji srdce bije a vnímá co je čas
je mnohokrát víc chladnější
a mnohokrát víc mrtvá
než každý v té řece z vás...