... Pouze slova....

Ty, jenž k mému srdci klíč máš,
Denně ho jím otvíráš,
Něžná slůvka mi šeptáš,
že mě snad zas dnes potkáš.

Doteky tvých rukou na mých,
Pálí a roztaje v nich i sníh,
Usměv vykouzlí tvůj smích,
Který snad není žádný hřích.

Oči jak dvě sklíčka alabastrová,
Září jak hvězda na nebi nová,
já toužím je vidět znova,
a cítit z nich ta dvě slova.

Ústa co mě často líbají,
Krásně avšak potají,
Při tom dotyku i ledy tají
A motýly v mém břiše létají.

Něžnosti, které od tebe mám,
si nekonečně vychutnám,
copak ti za to já dám,
snad to abys nebyl v životě sám.