Vzpomínej

Vzpomínej si na včerejšek,
až zítra slzy z očí potřísní tvoji tvář,
jak slunce bude zapadat za pelest postele,
až pláčem unavena půjdeš spát.

Vzpomínej jak jsme si hráli,
na dva nedospělé, kteří ještě neznají tajemství,
jak naše ústa hledala, po tmě, sebe navzájem,
až se našli skrytou touhu v cizích srdcích.

Vzpomínej jak jsem ti mával,
netušil jsem, že to bude naposled,
neviděl jsem tvoji tvář, neviděl jsem jak pláčeš,

vzpomínej jak si utíkala a já tě nemohl dohonit,
když si pro tebe a tvé tělo sahali jinačí,
a já, v koutě otupěle na tvoji krásu čekal.

Vzpomínej, až půjdeš spát