Melancholicky pro K.B.

Ty oči láskychtivé
mi zamotali hlavu,
s rubínem na přívěsku
prošla ta dívka kolem
k skleněné vitríně.
Zmizela v kantýně.
Vem čert za jakým stolem.
Mé srdce? Plné stesku!
Snad v něm je po právu
mrtvá krev místo živé.

Karamel z větrníků
rozlil se po místnosti
a mandle v čokoládě
spadali do ošatky
mezi hrst ořechů.
Našel bych útěchu:
- Vrátiv čas o den zpátky.
Místo ke kolonádě
jít směrem lhostejnosti
po jiném chodníku.-