znal

.
kdysi znal tvou vůni
když miloval ženu
vdechoval tvé vzdechy
stopami parfémů
vzápětí ztrácené

dojatý jen pouhým
nejlevnějším vínem
kreslil drahé šmouhy
bílou pletí za snem
možná do kamene

zdál se přesladký
jak sundával jen rty
z víček tvé starosti
nechával tě líbat
vášnivá objetí

poznával šepoty
hladila’s mu čelo
neodcházej lásko
jeho uším znělo
tehdy snad navěky

tvé tělo k modlení
nejen myrhou pouhou
nádherně vonělo
touhou pod záclonou
utkanou z nahoty

znal kdysi své jméno
v zácloně vetkané
kde šeptala’s mu „ty“
.