Můj anděli

V mé mysli šlépěje.
Kdo kde je?
Zvenku se ozval křik.
Naproti se někdo svlík'.
Já kárám se za zlozvyk.
"Nikdo tě nechce zmást,
nikdo nepřišel krást."
To jen v mé hlavě zní
zvuky nevšední.

Ale teď! Někdo za kliku vzal!
Dveře se nebránily, tak vešel dál!
Napínám uši.
Srdce mi buší,
ve tmě jen tuším
kudy bych unikla.
"Pomoc!" - jsem zavzlykla
a vyrazila hned.

Ruce jako z ledu měl,
ale díky bohu, že víc než já bděl.
Chytil mě pevně
a přivedl zjevně
až ke mě.
To jsou má růžová jitra..
tak zase zítra..
.. můj anděli.