Západ slunce

Vůně
rozkvetlé
černé
kopretiny
stejně
nereálná
jako
tvoje
sny
provází
večery
kdy
zapadá
slunce
obzvlášť
kýčovitě
a já
vzpomínám
na ztracenýho
prince
co se smál
pořád
i když byl
hrozně
nešťastný
i tenkrát
jsi se nakonec
usmál
...
a já
byla
najednou
trochu
míň
zatracená
...