Zmatená láska

Strach z toho co bude, strach z toho co není!
Strach že to bude, upadne v zapomnění
strach z lásky a štěstí, ze srdce bolu
strach, který táhne mě dolů.

Milovat to není slovo, které se říka do větru.
Milovat to dá práci, námahu a robotu.
Milovat je velké sousto, i proto ho kdo přeje si
Milovat je zodpovědnost, tuna zlata, kapka rosy.

Miluji tě, to jsou slova, která se těžko říkají.
Miluji tě, je ten pocit, jenž srdce říká potají.
Miluji tě, jenom tebe, naše dny i nečasy.
Miluji tě, šeptám ti, když tě líbám na vlasy.

Bojím se však naší lásky, polibků a doteků
Bojím se že všechno zkončí, zbyde nářek do větru
Bojím se, až poznáš mě, že ztratíš smysl mít mě rád.
Bojím se, že ten kdo jsem, může být jen tvůj kamarád.

Polibek, je pouhá chvilka co se rychle vypaří.
Polibek, je důkaz toho, že se něco podaří.
Polibek, je víc než dotek, objetí či laskání
Polibek, je to co mě k tobě tolik pohání.