Má slova tě včera unesla
jak bílou nevěstu do putyky
zbyl jsem tu
prachárón
bez vesla
se zbylými
smutnými
převozníky
Dvě mince kladeš mi na oči
vyhaslé po ohni který vhořel
do jiných Klínových Úbočí
a přece jsem bez lásky
neochořel
Tisíce neznaných nemocí
prošlo ti krvavě pod rukama
ze savců
zůstali
prvoci
hemživě
souložné
panorama
do něhož navěky vpily se
omyly přituplých výtvarníků
jichž hlavy umělců
trojlysé
lesknou se
slzami
tichých vzlyků
Má slova tě včera unesla
za hory za doly za jezera
pak rada ptačí se
usnesla
že je mi malá
tvá
voliéra
...
20.01.2010 00:01:00 | Cristinka
tak jsem myslela..že jsem dnes našla své Eso (u jiné básně)..ale tohle ji předčilo!! to je nádherná věčička..tohle já můžu..to mi dost říká!!
30.09.2005 14:37:00 | šuměnka