Procitnutí

Když se ráno probouzím,
toužím, myslím na tebe,
myšlenku v sobě vzpouzím,
zažehnat ji však nelze,
bez tebe.

Je to již dlouho,
co zapomenout nelze.
Za tvá něžná slova,
nemohu odolat touze,
po tvé duši a tobě samé.

Nyní jsem mimo sebe,
moje srdce je tvé.
Chvíle kdy potkal jsem,
je však dávno pryč.
mohl bych znovu potkat svou lásku ?

Zlatíčko Miluji tě,
jak nikdy nikdo,
však ty to víš.

Sic dálka dělí nás,
není však to vše,
k odepření lásky,
Můžem být spolu,
tady a teď