Odjíždíš

Kapky deště padají z nebe,
v hlavě mám jen a jen tebe.

Myslim na naše hezké chvíle,
na očích přilepené mám lásky brýle.

Myslím na to jak hezky se směješ,
haj hezké básně pěješ.

Na oči,ve kterých ráda se topím,
na kecy,jak ráda se ně zlobím.

V hlavě neonový nápis "HONZA",
on to ví,on to pozná.

COkoli co uděláš,
já žasnu.
Poslouchám co za zády povídáš,
další chvíle s tebou nepropásnu!

Tvé Elvis páčo je supr,
na tebe nemá ani Mistr Proper.

Vytahané svetry,tvé oblíbené,
srdce mé žalem políbené.

Úžasnej,milej,hnědovlasej.
Skvělej,krásnej,modrookej.
Božskej,roztomilej,linkinovej.

Jsi prostě NEJ,
v srdci jedinej.

Honzo,ach jak krásné tohle snění,
brzy skončí,v realitu se změní.

Snad,zase,třeba zítra,
budu mít štěstí.
Snění probudí se z mého nitra,
srdce na chvíli naplní se nešelestí.

Déšť usedá,přestává,
realita,žádná snová práva.

Je to hrůza,
chci se vrátit zpět.
Jsi má můza,
nejezdi,životem svůj chci přispět!