Obzor...

Vždy za svítání vídám v dálce jezdce na koni,
někdy i za soumraku, když k obzoru se slunce nakloní.

Zprvu je malou tečkou v bílé mlze,
oděn je černě, elegentně, stroze.

Tohle je chvíle, kdy vím jak dýchá země,
a šťastna jsem, že on se vrací ke mě.