Zrazená žena
Zrazená žena
Anotace: Za zradu se musí platit...
ušiji si kabát z tvé vlastní kůže.
Konečně mě budeš hřát,
v ulicích těsně objímat.
Srdce vytrhnu ti z těla,
z něho upletu si karmínový šál.
Tím na věky tě k sobě připoutám.
Tvé oči, modré jako nebe,
přesto neviděly mě,
viděly jenom samy sebe,
proto vytesám je do kamene.
Blouzním, snad proto,
že tak mladá umírám,
za krutou zradu
tě však proklínám!
Komentáře (17)
Komentujících (16)
Doporučit
Tisk
moc krásné to čtení
pro mé tiché potěšení
jen jsem stále sám
na tebe si posečkám
jednu kytku bych ti dal
jazyk bych ti rozvázal
do temnoty jiti spolu
zvu tě tímto na kofolu,
chtěl jsem tě jen rozesmát
nic nemám co moch bych ti dát...
19.06.2009 12:23:00 | al-pacino
báseň o bolesti, která se šíří dál - prokletí putuje a pozor na to odráží se tam, kde bychom ho nečekali - spadá na naše děti pokud se nevrátí k nám
jinak zcela chápu taky jsem zažívala lásku, která mé srdce trhala na kusy a tančila na těch kusech čardáš
přeji hezký den plný odpouštění a uzdravení...
15.05.2009 19:36:00 | Lady L
Žena zen je kmen co stojí jen. Objímat a hladit slovy činy. Hnojit kořeny květy, jímat a do plamene foukat. A až přijde její čas do stínu ji dát a při ní stát.
14.02.2009 18:40:00 | umělec2
Chápu Tě - znám to trošku jinak znějící...
přije Ti láska lepší s úsměvem na líci...ST!
29.01.2009 12:51:00 | Veselý Drak
toto dielo je poriadna sila... nic nepredstieras.
A mas pravdu, kazda zrada v nas nieco zabije...
29.01.2009 12:02:00 | maranika
tedy rozsekat spíše takto:
Už ani Bůh ti nepomůže
ušiji kabát z tvoji kůže
Konečně ty mne budeš hřát
a v ulicích zas objímat
Tvé oči modré jak nebe
přesto však viděly pouze jen tebe
Tak chladné se zdají mi nyní
změnil ses v pěknou to svini
Blouzním si z toho, že mladá tak trpím
Proč asi miláčku teďka tě škrtím
Za podlou zradu tě navěky prokleji
jednám teď zuřivě nezvykle zbrkleji
Srdce ti vytrhnu ven z toho těla
co jiná laskala zuřím do běla
Teď už si nevrzneš za to ti ručím
hádej co zrovna teď v rukou svých pučím?
...ale šak vy víte ;)
28.01.2009 02:47:00 | Coala
moc výstižně vyjádřený pocit, který známe snad všichni :(
já bych to napsal takto snad protože si to většinou pozpěvuji:
Zrazená žena
Už ani Bůh ti nepomůže
ušiji kabát z tvoji kůže
Konečně ty mne budeš hřát
a v ulicích zas objímat
Tvé oči modré jak nebe
přesto však viděly pouze jen tebe
Tak chladné se zdají mi nyní
změnil ses v pěknou to svini
Blouzním si z toho,
že mladá tak trpím
Proč asi miláčku
teďka tě škrtím
Za podlou zradu
tě navěky prokleji
jednám teď zuřivě
nezvykle zbrkleji
Srdce ti vytrhnu
ven z toho těla
co jiná laskala
zuřím do běla
Teď už si nevrzneš
za to ti ručím
hádej co zrovna teď
v rukou svých pučím?
28.01.2009 01:48:00 | Coala
Zcela chápu a plně souhlasím s koncem. Zrada bolí a za zradu platí patřičná odplata...
27.01.2009 07:57:00 | NikitaNikaT.