SAMOTA

Mnoho slov nevyřčených
Jedna strana života
Bolest němých

Když je člověk sám přemýšlí co by mohl žít
Každý chce žít – milovat…

Za mořem silikonu
Na břehu Balatonu
Loďka pluje do dáli
Daří se jí
Pluje však ke skonu

Nikdo nestojí o zvadlé romantiky na diskotékách
Jen alkohol stéká do žil
Ráno krásné slunce vychází
Však uvnitř tma ještě živá

Dobrou noc ti dá láhev námořníka
A můžeš plout
Skrze sny a pochod tramvajový
Světla noci nikdy nevyhaslá
Nedají ti ještě vyhasnout

Kolikrát jsi prosil Boha
Málokdy ses ráno kal