Epic Fail

Své srdce na dlani,
přišel s nadějí k ní,
letmý úsměv věnovala mu,
...úsměv poslední.

Jeho naděje a sny,
vše jako papír hoří.
Dnes sečetla jeho dny,
svět se zatřese – ale nezboří.

Jeji slova jako sníh,
na mysl mu padají každou vteřinou,
co jiného zbývá když mysl tak čistá,
skryla se pod černou peřinou.

Nový den už neviděl,
ukončil pouť svou.
Pro sen který nepřišel,
pro ni – jeho jedinou.

Noc rozprostřela svá křídla,
další list snes se k zemi,
další duše co v odraze hvězd nebe zhlídla,
další jméno upadlo v zapomění.