Óda na roštěnou v koření

Ty, vskutku skvostný kuse masa, jsi hoden opravdové poezie.
Tebe přísluší básníkům opěvovat bez příkras,
je marno přirovnávat tě k antickým Múzám,
tisícerým barvám přírody
či ke kterékoliv la femme fatale.
Neboť každý, kdo by to udělal
- beznadějný poeta, zastydlý romantik -
lhal by si trapně do vlastní kapsy.

Nikdo nemůže mít než touhu tě jísti.
Když hustou, mastnou, primitivní vůni nasaje chřípí
i distingovanému muži, étherické víle
rozzáří oči tvůj profánní plamen!

Koruno lákadel řeznického pultu!
Královno nevěstek, kterou odpradávna musel uctívat Babylon!
Tys dozajista neocenitelnou předností demokracie
neboť se prodáváš každému bez rozdílu
za 219 Kč/kg.
Za takovou cenu si tě může dopřát
skutečně každý: profesor i žák, lékař, traktorista, podnikatel, ba i kněz.
Dodáš punc rozkoše všední situaci, ty obveselovačko nešťastných srdcí.
Hocha s milovanou dívkou sblížíš.
Starci nad prchajícím životem poskytneš útěchu.
Hladového nakrmíš.
Mlsného uspokojíš.
Na tváři plačících dětí vykouzlíš úsměv jako zázrakem
a urovnáš každou manželskou hádku.

Květ tvé mladosti vydráždí každou slinnou žlázu,
když tvá nezaměnitelně růžová barva prosvitne skrze mastný balicí papír.
Bílé pečivo ti vděčí za svou vůni
a s pivem pojíš se v mystickém zasnoubení,
jež marně hledala bratrstva alchymistů.
Však stáří dodává tvé vůni na kořennosti. Zraješ jak víno.
A každý, kdo se chce nazývat gurmánem,
pozná bezpečně dobu tvé největší zralosti.
Ne, vskutku nejsi lolitkou mezi červeným masem!

Však dosti již řečí!
Slova nemohou vyjádřit, co cítíme k tobě.
Hloubka našeho chtíče, vášeň bez hranic -
to vše již brzy bude ti dáno ochutnat.
A my – tví nejvěrnější přátelé, tví uctívači, milenci, celebranti – již nemůžeme se dočkat
až ochutnáme tebe.