Hřích dopsán perem saténovým
dvě těla v inkoust slila pot
A on i ona ránem novým
jdou zažehnouti lásky knot...
ST!
02.02.2009 20:55:00 | Isobel
Uprostřed polí, zahrad, luk či lesa,
ať s vůní chleba, slív či kapradí,
vkrádá se prošlý čas, co smutek s sebou nesa,
který tě hladí i ladí do mládí...
02.02.2009 20:46:00 | zzlatý
zahrady božských rozkoší
jsi zobrazila
ve kterých dvě duše
srdce,těla
byla
sama sebou pohlcena
prozářena a naplněna
vším co chtěla,
aby pak dál jak nástroje vzácné
zněla..
02.02.2009 20:21:00 | Mbonita
jo v zahradách se někdy dějí věci,a to pomlčím raději o Zahradách rozkoší pozemských...
02.02.2009 19:48:00 | jedam
Nikita má pravdu,je to opravdu krása a ten páv...zavřu oči a už ho vidím.
02.02.2009 17:46:00 | Květka Š.
Jituš, tohle je moc pěkné... hned jsem si představila sebe a miláčka... onehdá, v blizoučké minulosti... až se lehounce červená. Básenka je nežná, zamilovaná, chtivá. ST! za obsah.
02.02.2009 17:19:00 | NikitaNikaT.