Dceři

dva vnuci a dcera skvělá
(jistě bych i vnučku bral)
v bílém když šla do kostela
málem jsem se rozplakal
***
Jiří senior

04.02.2009 09:37:00 | j.c.

Touha po dítěti je hezky vypsaná.
Každé loučení je smutné i když je to třeba jen opodál,
půjdou jinou cestou. Jako my.
A stává se,že vztah k sobě je ještě vřelejší.

03.02.2009 19:54:00 | s.e.n

***

03.02.2009 17:50:00 | jedam

ahoj, mám dospívající děti a vím očem píšeš. Díky. Radovan

03.02.2009 12:56:00 | René Vulkán

Ani tatíček není veselý.

03.02.2009 12:11:00 | Psavec

...úděl matiček...nesmutni, dítě musí do světa...:-)

03.02.2009 12:00:00 | Lota

Jestli Ti synáček ještě dovolí,
tak dej mu pusu na (če)líčko,
však víš, že nepatří Ti z něho nic,
ani to jeho tělíčko

03.02.2009 09:24:00 | Romana Šamanka Ladyloba

..vše se stále opakuje..vždy si vzpomenu na svou maminku jak jí muselo být..tak kolikráte je teď mě..v myšlenkách ti hladím bolavou dušičku..

03.02.2009 09:24:00 | Tacca

maminko milá,
posílám pohlazení,
víš, nejspíš je Tvá dcera
další Víla - a pořád
trochu jako Ty :-)

03.02.2009 08:45:00 | Romana Šamanka Ladyloba

Smutná, upřímná, skutečná. Dávám tip.

03.02.2009 08:33:00 | Lilly Lightová