Mozaika
Mozaika
Skládám si do sebe skleněné střípky,
každý je jiný a přeci patří k sobě.
Do rámu zasadím ty malé třpytky,
tu mozaiku duhovou daruji tobě.
Složená ze sklíček touhy a citu,
v rámu z lásky do srdce vložená.
Nepatří na stěnu žádného bytu,
vždyť pro tebe byla složená.
Ulož se k spánku a přivři oči,
já v srdci Ti rozsvítím voňavou svíčku.
Plamínek její se po mozaice točí,
dívej se dobře, má něžná touha je v každičkém sklíčku.
každý je jiný a přeci patří k sobě.
Do rámu zasadím ty malé třpytky,
tu mozaiku duhovou daruji tobě.
Složená ze sklíček touhy a citu,
v rámu z lásky do srdce vložená.
Nepatří na stěnu žádného bytu,
vždyť pro tebe byla složená.
Ulož se k spánku a přivři oči,
já v srdci Ti rozsvítím voňavou svíčku.
Plamínek její se po mozaice točí,
dívej se dobře, má něžná touha je v každičkém sklíčku.
Komentáře (9)
Komentujících (6)
Doporučit
TiskKomentáře
je to na mě moc něžné a neosobní, nechci aby mi to takto někdo napsal,není špatná, dost originální ale takové ukňourné
10.07.2006 10:30:00 | Jarky
Chtěla bych sem napsat tolik slov,
však bojím se, že poškodila bych tu krásu,
tak jen vnímám... a žasnu...
05.10.2005 14:00:00 | Cecilka
Děkuji všem příznivcům. Jo a Šumi klidně si kousek vezmi, ale nech taky něco ostatním. :o)
04.10.2005 14:35:00 | Mava
..tohle dílko vyvolává šíleně blažený a nepopsatelný pocit v nitru..ač pro někoho jiného..přesto pohladila i mne..a citelně!!! :o))
04.10.2005 12:10:00 | šuměnka