Zapomenout nejde mi

Ač v hlavě spoustu věcí mám,
takm jedna velmi převažuje,
to ta, že stále vzpomínám
a nevím co se děje.

Já vím, že není to tak lehký,
však už by ses měl,
vždyť tyhel věci jsou tak křehký
a ty??? Jak bys oněměl.

Už nevím, co s tím dělat dál
a nevím jak to pomoci,
ty jako by ses pořád bál
a neuměl říct: Tohle chci.

Neplítvej, vždyť času je tak málo
a srdce ti napoví,
co ono by si přálo
a mozek ti to dopoví.

Však mozek se dá ovlivnit,
snad srdce poslechneš,
je to lepší, to ti můžu dosvědčit,
tak snad už procitneš.

Ať rozhodneš se jakkoli,
za tebou budu stát,
ostatní ať říkají si cokoli,
když ty budeš si to přát.

Snda řekneš jednou svoje přání,
snad budu schopná částečně ho splniti,
však říct to, v tom něco ti brání,
tím trápit mě daří velmi se ti.

Zkonči tohle utrpení
a řekni prosím pravdu
ať dojde zase k prozření
a zboříme tu hradbu.