O čem se mi zdá?

V zemi Láska turnaj se koná,
každý se ho jednou zúčastní.
Někdo už se dočkat nemůže,
jiný o tom ještě netuší.

Tisíce trubek vytrvale hrají,
radostné tóny za srdce berou.
Prapory nad hlavou vlají,
na nich obrazy zlatem vyšité.

Právě nastal vhodný čas,
rozhodnout se sám za sebe.
Soutěžit pro ukrácení chvíle,
či dívku svých snů vybojovat.

Chocholy vysoké na helmách,
na slunci duhově se třpytí.
Tvář i srdce všech rytířů
v brnění ukryté zůstává.

Jen škvíry v přilbě dovolí,
lesk jejich očí zahlédnout.
Co jsou vlastně ale zač,
jen tak se okolí nedozví.

Praskot dřevců barevných,
prostorem kolem se nese.
Třesk dlouhých mečů,
vítěze a poražené rozděluje.

Jen nejlepší z nich šanci má,
pokleknout před výhrou svou.
Svoje srdce nebo bohatsví,
dle možností ji nabídnout.

Mám jeden krásný sen,
třeba se mi někdy splní.
Být jako rytíř ten,
co hlavní cenu získá...