Stále jsem to já..

Nemusíš mě mít rád,
jen mě nesrážej na kolena....
Za svojí pravdu budu se rvát,
protože mám svojí hlavu...

A svoje sny,
co s každým tvým úsměvem...
Se bortí,
jako domeček z karet...

Usínám s trpkostí na rtech,
a nalhávám si, že tě nenávidím...
Jako malá holka,
bez lízátka....

Se cítím,
když nejsi se mnou....
A mám na sebe,
vztek...

Nechávám sebou házet,
jsem jak hloupá husička...
Která uvěří,
každýmu tvýmu slovu...

Slané kapky,
prozradí...
jak moc bolí,
být s tebou...

Nenávidím se,
kdyby...
To blbý slovo!
Čas...ach ne...

Zavírám oči,
a padám....
Do hloubi svý,
duše...prohnilý....

Abych poznala,
kdo jsem...
A jak,
to se mnou půjde dál...