Štěstí na špičce jehly

Tančíme v objetí,
z nebes sestoupil sám Mozart,
vede naše těla,
na tak malém místě jako je srdce,
držíme ruku v zápěstí,
štěstí neskončí nikdy snad,
to je ten sen cos tak chtěla,
na špičce jehly ve štěstí kapce.

Tančíme v objetí,
štěstím bláhovým stoupáme vzhůru,
vždyť konec pro nás nenastane nikdy,
na ulici, chodníku pod lampou osamělou,
pod boty jen stovky jehel,
myslíme, že to Amor do srdcí lásku vtlouká,
a přitom jak bláznivý to puberťáci,
milostná psaníčka na špičky jehel,
kapku po kapce krví nanášíme…

Vždyť láska má milióny tváří