Na prašnou cestu...

Na prašnou cestu klesají mé líce,
již poslední nádechy zažijí mé plíce.
Zakopávám o kameny a prach mi stoupá do očí,
každá minuta je rok, než se Země otočí.
Tak vysílená padla jsem k zemi,
lásku hledala jsem na světě, kde života není.
Slzy zháší rozžhavenou cestu,
ach....nikde člověka, který by mě zvedl...