Kladu...
Kladu...
Kladu...
V jeho hřejivé dlaně,
odhodlaně,
kladu svoji důvěru,
lásky svody,
jen z náhody,
zajíkavou nádheru...
S jeho slůvky
proudí nach,
vodopády po stěnách,
záplavou tu postihují,
se svitem žáru
do dračích slují...
Obrazy té tváře,
jenom zlehka,
potají,
do rozpálených snů,
záhadně se vkrádají,
s aureolou záře...
V jeho hřejivé dlaně,
odhodlaně,
kladu svoji důvěru,
lásky svody,
jen z náhody,
zajíkavou nádheru...
S jeho slůvky
proudí nach,
vodopády po stěnách,
záplavou tu postihují,
se svitem žáru
do dračích slují...
Obrazy té tváře,
jenom zlehka,
potají,
do rozpálených snů,
záhadně se vkrádají,
s aureolou záře...
Komentáře (10)
Komentujících (10)
Doporučit
TiskKomentáře
Tak krásně ses nám zaláskovala:) Skvostně o tom píšeš. Přeji štěstí:)
06.10.2005 19:53:00 | Zdeňka