Pocity

Město se zahaluje tmou,
Někde v dáli plynou osudy nás dvou.
Pocity zklamání, touhy, štěstí
Život je bolestný jak rány pěstí.

Jsme si blízcí a přeci tak vzdálení,
Štěstí odjakživa přeje tomu kdo nelení.
Hloupý pocit uvnitř mě sžírá,
Je to snad naděje, víra?

Je to možná dokonce i strach,
Aby tvé city neproměnili se v prach.
je to čekání, srdce mé je sevřeno,
čekání na to co chceme ale doposud to nebylo vyřčeno.

You say you want
Diamonds on a ring of gold
You say you want
Your story to remain untold
But all the promises we make
From the cradle to the grave
When all I want are you

Nedokážu vtisknou v papír to co cítím.
Srdce mi buší a přesto se mi oči slzami zalévají.
Jediné po čem toužím je tě obejmou a být si jistá,
Být si jistá tím, co cítíš
Tady nehrají roli slova, ale činy

You say you'll give me
Eyes in a moon of blindness
A river in a time of dryness
A harbour in the tempest
But all the promises we make
From the cradle to the grave
When all I want are you

Přesto i nadále věřím.
Věřím ve štěstí, v lásku-v tu tajemnou krásku.
Věřím v život, v naději
Věřím v nás dva.

Ale všechno, všechno to je jen na tobě a na mě.

It is up to you and me.