II. Naděje
Každou chvíli vítr slábne,
pak zase sílí....
Nechci se dožít dne,
kdy řekneš tak běž, odejdi....
Tak zůstaň ještě chvíli,
kdy spolu můžem být,
pohladím tě po vlasech
a Budu moci říct: Lásko,
jsem tu, já už nikam neodejdu.
Do písku vyrývám
písmena tvého jména
do nebese se zadívám
představám se oddávám..