Cíle.

Co bych měl asi znát?
Kam holku vzít, když prší?
Však znát holky, na mou duši.
Bych chtěl a moc rád.

Co dělat však mám?
I když tajemství povím,
já stále je lovím.
Však jdu ze školy sám.

Vždycky jsem jen hořel touhou,
alespoň tu chvilku pouhou,
s nějakou holkou na hřišti sám být.

Jak školy plynuly roky,
z kluka v muže dva tři skoky.
Chci jen krásku v posteli už mít.

Vše zažít bych měl.
Víc dívek vystřídat!
A stále jen hlídat.
Abych o nic nepřišel.

Co dělat však mám?
Vždyť v lichotkách křovím,
já stále je lovím.
Však usínám sám.

Pokaždé jsem hořel touhou,
alespoň tu chvilku pouhou,
s krásnou dívkou pod peřinou snít.

Jak ale plynula léta,
kariéra bujně vzkvétá.
Chci jen s jednou životem teď jít.

Vím co dělat mám!
Vím co k ženě se sluší.
I jak pohladit duši.
A nejsem už sám.

Jsem rád že jsem znám.
Tím, že v životě si hovím.
Už jen miluji, nelovím.
Smysl života mám.

Každé ráno hořím touhou,
alespoň tu chvilku pouhou.
V náručí tě lásko moje mít.

Dál nám spolu plynou léta,
kvítek lásky nám rozkvétá.
Už jsem našel mír, lásku a klid.