Cesta

Cesta,
spadla hvězda.
Prach se zvedajíc,
hvězda svítí víc a víc.
Cíl v nedohlednu,
do očí ti nepohlédnu.
To ty jsi hvězdu zatratil,
to ty jsi potratil.
Světem znásilněn,
životem obelstěn,
přírodou obelhán,
všemi odehnán.
Běžíš za hvězdou,
vidíš zkázu cestou.
Hořící město,
ty běžíš přesto.
Mrtvé lidi a zvěř,
ty ze sebe šaty rveš.
Vylité řeky,
mrtvé reky.
Déšťslz zkrápí zem
a jen kvůli tobě.
Ty prolil jsi krev všem,
nikdo neníéuložen v hrobě.
Není čas,
ať vše vezme ďas.
Bez dechu
a ve velkém úleku.
Jsi jen běžící troska,
která po hlíně běží boska.
Všude hoří a je panyka,
matka vlastní dítě zalyká.
Jen proto aby zkázu nezažil
a svůj útroný konec si neprožil.
Lidé do ohně skáčí,
i kameny všude pláčí.
Jen jedním činem jsi vše zahubil,
pěkně jsi to všem nadrobil.
Už vidíš konec,
vidíš záři hvězdy.
Je to konec,
té tvé cesty?
Chceš hvězdu vrítit odkud spadla,
nejde to je pozdě.
Běžel jsi sem je aby jsi viděl jak země chřadla,
jen abys věděl, že na záchranuje pozdě.