Sněhová královna

Těžké je v srdci hledat něhu,
když je na něm závěj sněhu
a ke všemu ztrácím vůli,
hrablo lásky prasklo v půli.

Z jara ledy v horách tají,
ptáci si s láskou štěbetají,
pestrobarevně rozkvetl sad,
jen z tvého srdce sálá chlad.

Stále doufám, že se vzchopím,
nadechnu se, ač se topím
a pak pěstí v jeden ráz
prorazím tu ledu hráz.

Již nebudu se zimy bát,
lehce sklouzne z těla šat,
vnořím se celý do závějí,
a zmrznu v tobě rád.