Motýl a můra

Jsi jako kukla temně šedá,
čekám, co vyklube se z ní.
Snad motýl, jenž vášnivě sedá
na obnaženém rameni.

A i kdyby to byla můra,
ráda bych tě milovala.
Jen pozor, aby žhavá lampa
na popel ji nespálila.

Neboť bych ti chtěla říci
jak moc pro mě znamenáš.
Chci, aby jsi byl mou svící,
cestou života bez jména.

Buď mi nedobytným hradem,
buď mi branou otevřenou.
Já ti budu druhým pádem,
také nejvěrnější ženou.

Neslibuji zas tak mnoho.
Jen to, čím opravdu jsem.
Ale chci docílit toho,
že ti v noci budu dnem.

Na celý život.