Jsi mojí láskou

Jsi mojí láskou neustále
vzdor bouři, ohni, mrazu, skále
jsi můj klid, který bez Tebe nemám
jsi v parnu chladný stín kde úlevu svou hledám
jsi tím co dáno mi bylo do vínku
jsi sladkostí jíž hostíš moji pralinku
jsi pocitem jež mám v teplém letním dešti
jsi fantazie bez které mi hlava třeští
jsi tím co chtěl bych stále nést
přes bahno potoků a kobercem z hvězd
ačkoli vypadám pevně v kramflecích
nebyl bych, kdybych postrádal Tvůj úžasný smích
chci v Tobě se vznést a v Tobě padat
přicházet na kloub řadě láskyplných záhad
chci procházet se s Tebou voňavou alejí
a cítit se tak jak jen milenci umějí
chci verše psát jak Shakespeare jenom pro Tebe
chci zpívat krásné písně a volat do nebe
má lásko hřej mně žárem svých plamenů
a já tvým už navěky zůstanu
a budu Tě hřát, když mráz zastudí zemi
budu Tě chránit před deštěm a krůpějemi
a ráno když mlha krajinu odhalí
budu chtít abychom v posteli ještě zůstali
noc volá své básníky a pěvce
malíři odložili palety a štětce
já však svou lásku neodložím
jakoby byla pouhopouhým zbožím
nesu ji v srdci zamčenou na sto zámků
v tajné knize tajnou schránku
odtajním zase až zítra ráno
bude tam jak v skále vytesáno
to čím jsem byl a čím dál budu
pro lásku Tvou pro minulost našich studů
kdy měnili jsme zítřky v společnou historii
rety mé z Tvých dnes stejnou vláhu pijí
bude tam stát v té skalní věčnosti
že naše láska se stala živoucí bytostí